Hudební zrady pro děti

Obsah byl docela zajímavý. Nabízely se písničky od Šlitra a Suchého, Skoumala a Vodňanského, Uhlíře a Svěráka... Prostě takové The Best Of dětských písničkářů a jejich hitů pro ty nejmenší. Už z minulé koupě podobného kousku jsem měla pocit, že na takových „projektech“ zpívají lidé, kteří se neuchytili jako zpěváci, nebo vystudovali obor muzikál a nedostalo se na ně. Ale na písničky o zvířátkách jejich um stačí. Sice bych uvítala, kdyby známá věc „My jsme žáci 3. B“ nebylo na disco základu, ale pořád se to dalo poslouchat. Na několika albech se opakuje pár stejných skladeb, jak už to tak bývá, když jedno vydavatelství vydává tzv. „směsky“. A ví, proč ty samé věci tlačí všude. Protože zachraňují celé CD. Jednou z nich je písnička Míša Kulička, která u mé dcerky vede a ona se pokouší Míšu napodobit. Není se co divit, že děti tak zaujala, L. Strojilová ji zpívá fakt roztomile. Prostě s vědomím toho, že to je pro děti. To samé u písničky Tlapky klást potichu, kterou zpívá D. Kubalová a jakýsi Pepíno a také již u dětské klasiky Byla jednou koťata s oběma zpěvačkami. Hezky se to poslouchá a dětem se to líbí.

No a pak... Nejsem zrovna zarytá fanynka Karla Gotta či Karla Svobody, ale myslím, že za pěveckou devastaci Včelky Máji by měl být nějaký středověký trest, například vymáchaní pachatele v koši ve studené Vltavě. Tahalo to za uši, a dost. Nevím ale, co bylo větším utrpením. Jestli Pepínovy bolestivé výšky u Včelky Máji, nebo zpěv Daniela v jinak hezké písničce Kolik je na světě věcí. Poslech celé skladby byl přímo masochismem. V otázce „Kolik je šlapacích kol?“ Daniel trpí a my s ním. Asi ví, proč nezveřejnil i své příjmení. A po poslechu „zpěváka“ Alexe a jinak oblíbené písničky „Na okně seděla kočka“ jsem litovala vyhozené stokoruny a uvažovala, komu toto úžasné CD věnuji. Ale proč trestat jiné dítě a rodiče? Mimochodem, slyšel to vůbec pan Suchý? A lze příště užít i jiných nástrojů, než jen jednoho syntetizátoru? Což se bohužel týká většiny skladeb.   

Vždycky jsem za nehoráznost považovala Maxim Turbulenc, kteří s drzostí sobě vlastní  předělávají jinak pěkné populární a také lidové písničky. I když se nabízí otázka, zda je jejich tvorba vůbec pro děti... Když si pustíte jejich DVD s klipy, houpou tam vesele boky a tančí kolem nich dvě... slečny v krojích. Bavili se jen tatínci a dědečkové a na Slovácku probíhalo veřejné pálení tvorby zmíněné skupiny. Na tomto CD sice cover verze lidovek nepoužili, ale mají zde Zuzanu, jejíž úprava spočívá v tom, že písnička má úvod, který nápadně připomíná melodii jednoho songu kapely Rednex, a následuje klasický disco základ. Co jsem ale vůbec nepochopila, je to, že se zde vyskytuje Bedna od Whisky. Toto CD jsem koupila dcerce s tím, že nahrávka je pro mrňata a na bejbypank je ještě malá, a hle - písnička o chlastu a zpívajícím budoucím oběšenci. Tohle byl opravdu nějaký fatal error. A dalším překvapením byl pan M. Vašica ve zvláštní, ale veselé písničce o Rumcajsovi, kterého bych si s jeho chlapským krampolovským hlasem představila více na takových záležitostech, jako například V české hospodě 1, V české hospodě 2...

A mé ponaučení? Nejsem tak bohatá, abych kupovala levné věci. Příště za kvalitu raději připlatím. Holt nebudeme mít hned několik tvůrců na jedné placce, ale pro dětské uši to jistě bude lahodnější poslech.                                               

Autor: Iva Štefančíková
03. 11. 2011
autorka blogu na idnes.cz

Komentáře ke článku