Překážky kojení

Kojení je přirozeným způsobem výživy všech kojenců, pro dítě má ale nejen nutritivní (výživný) význam. Kojené dítě přijímá mateřským mlékem celou řadu důležitých vitamínů a obranných látek, které ho chrání před mnoha nemocemi. Zanedbatelný není ani psychický vliv kojení, kdy si dítě buduje velmi těsný vztah se svojí matkou. Z těchto důvodů Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit děti výlučně do 6 měsíců věku a dále pokračovat spolu s příkrmy do minimálně 1 roku věku dítěte. Přes všechna pozitiva kojení ale mohou nastat situace, kdy je z důvodu onemocnění matky čí dítěte kojení nevhodné.

Překážky kojení ze strany matky

Je jen málo onemocnění nebo stavů, které vylučují kojení. Ze strany matky je to aktivní infekce TBC (tuberkulóza) a HIV/AIDS. U všech ostatních infekcí je kojení možné, někdy jen na přechodnou dobu omezené (aktivní infekce herpes simplex v oblasti prsou), zde se dítě krmí odstříkaným mateřským mlékem.

Nádorová onemocnění nejsou sama o sobě překážkou kojení, pokud matka neužívá cytostatika a je v dobrém celkovém zdravotním stavu. Případné chirurgické zákroky lze naplánovat a matka tak může mléko připravit předem odstříkáním.

Některá psychiatrická onemocnění, stávající nebo nově vzniklá, kompenzovaná psychotropními léky, jsou také často indikací k zástavě kojení. Tyto ženy musejí kojení konzultovat s ošetřujícím psychiatrem, který také o ukončení kojení případně rozhoduje.

Překážky kojení ze strany dítěte

Jedná se například o rozštěpové vady obličeje - záleží na rozsahu, u menších vad není kojení omezeno, u rozsáhlejších defektů je třeba dítě krmit odstříkaným mateřským mlékem pomocí lahviček se speciálními nástavci nebo sondou do žaludku. Poloha dítěte by měla být vzpřímená a vždy taková, aby tkáň prsu zakryla defekt a dítě tak mohlo polykat a případně i sát.

Další překážkou jsou metabolická onemocnění dítěte, například galaktosemie - organismus dítěte v takovém případě není schopný zpracovat galaktosu, hlavní jednoduchý cukr mateřského mléka. Velmi brzy po začátku kojení se u dítěte objevují zažívací obtíže - odmítání stravy, průjmy, zvracení, jejichž důsledkem je velký hmotnostní úbytek dítěte a jeho neprospívání. Současně se objevuje i porucha jaterních funkcí, žloutenka a zvětšení jater a sleziny, postupně až degenerativní neurologické příznaky. Onemocnění lze diagnostikovat již brzy po narození, ze stravy musí být vyloučena laktóza, novorozenci nemohou být krmeni mateřským mlékem ani jiným mlékem obsahujícím laktózu. Bezlaktózovou dietu je třeba dodržovat celoživotně.

Limitováno je kojení také u fenylketonurie, geneticky podmíněného onemocnění, kdy je narušen metabolismus aminokyseliny fenylalanimu. Diagnóza se stanoví běžně prováděným screeningovým vyšetřením. Novorozenci mohou být kojeni, ale je nutné sledovat hladinu fenylalaninu u dítěte a podle ní pak upravit množství mléka.

Autor: MUDr. Renata Kavanová
25. 01. 2012

Drobečková navigace:

Úvodní strana Rádce mimiklubu Výživa dětí Překážky kojení

Přihlásit