Příjmení vznikala postupně, nejprve si šlechtici za jméno připojovali tzv. přídomek (označení místa původu jejich rodu). Po jejich vzoru poté i členové některých nešlechtických rodin začali přejímat příjmení např. podle označení hospodářské usedlosti, na níž sídlili, nebo podle domovního znamení na domě, kde žili a podobně.
Povinné používání příjmení v českých zemích zavedla už císařovna Marie Terezie v souvislosti se zavedením přesné evidence obyvatelstva pro statistické a daňové účely. V roce 1770 tak bylo zakázáno uvádět do matrik příjmení osob po gruntu, stavení nebo chalupě, kde rodiny žily, a bylo povinné zapsat dítěti do matriky příjmení po otci. Bezplatně a přesně se začaly v matrikách evidovat údaje o křtu novorozeňat, o sňatcích a také o zemřelých osobách.
Matriky byly v počátcích vedeny v latině, později v češtině nebo v němčině, podle místní jazykové oblasti. V rámci degermanizace po druhé světové válce docházelo k masivnímu počešťování německých příjmení.
Příjmení jsou nejčastěji odvozena:
V současnosti je u nás nejčastějším příjmením osob Novák, Nováková, za nimi pak Svoboda, Dvořák, Novotný atd. Evidenci příjmení spravuje Ministerstvo vnitra ČR, zajímavým projektem o četnosti výskytu příjmení v ČR naleznete na www.kdejsme.cz.
Vlastními jmény, jejich vznikem, způsobem vytváření, významem, rozšířením a historií se zabývá vědní lingvistická disciplína - onomastika. Odborníci, kteří se vlastními jmény a příjmeními zabývají, mimo jiné pomáhají zkoumavým zájemcům hledat tajemství vzniku a významu jejich příjmení a jmen. Historie vzniku a šíření konkrétního příjmení může být velmi zajímavá a krkolomná, v mnoha případech se původ příjmení ani vypátrat nepodaří.
Autor:
redakce Mimi klub
15. 02. 2012
Sdílet článek:Facebook Linkuj.cz Poslat článek e-mailem
Úvodní strana Rádce mimiklubu Zajímavosti Historie jmen a příjmení
Počet položek: 1
Klubová cena: 0,00 Kč
Běžná cena: 0,00 Kč
Ušetříte: 0,00 Kč
Vybrat další produkt Obsah seznamuNákupní seznam
Přihlásit